|
|
Restrikce tvoření přechodníku přítomného ve spisovné ruštině v kodifikaci a úzu
Beňovský, Jan ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem restrikcí přechodníku přítomného v současném ruském jazyce. V první části jsou nastíněna teoretická východiska problematiky přechodníku v ruském jazyce, jeho vznik a diachronní vývoj. V druhé části jsou zpracovány základní gramatické příručky ilustrující kodifikaci restrikcí přechodníku přítomného v průběhu 20. a na začátku 21. století. Pro doplnění jsou zpracovány i gramatiky Lomonosova, Greče a Vostokova, které dokreslují stav kodifikace v předcházejícím období. Na základě teoretických poznatků a údajů z gramatik byly vybrány nejčastěji zakazované přechodníkové tvary, které byly následně podrobeny korpusové analýze. Cílem analýzy korpusu bylo ověření skutečného stavu používání zakazovaných tvarů přechodníků přítomných v literárních textech. klíčová slova: morfologie; ruština; přechodník; kodifikace; úzus; korpus
|
|
|
Český překlad ruských transgresiv v krásné literatuře
Ponomareva, Varvara ; Ivanovová, Darina (vedoucí práce) ; Hasil, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi překladu ruského přechodníku a ruského přechodníkového obratu do češtiny. Cílem je zjistit frekvenci použití přechodníků a jiných jazykových prostředků v českých překladech transgresiv z ruské krásné literatury; zjistit, zda volbou jiných prostředků než přechodníků dojde v překladu k přesnému vyjádření autorova záměru; dojít ke zjištění nejvhodnějších a nejméně vhodných možností překladu ruského přechodníku.
|
|
|
Neurčité tvary slovesné jako sekundární predikáty v ruštině, češtině a němčině. Typologický pohled
Kocková, Jana ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Izotov, Andrey Ivanovič (oponent) ; Berger, Tilman (oponent)
Název práce: Neurčité tvary slovesné jako sekundární predikáty v ruštině, češtině, a němčině. Typologický pohled. Autor: Jana Kocková Školitel: doc. Dr. phil. Markus Giger Abstrakt: Práce nabízí ucelený pohled na neurčité tvary slovesné v češtině, němčině a ruštině podpořený korpusovou analýzou na základě paralelního korpusu InterCorp ČNK. Manuálně byly analyzovány ekvivalenty každého z neurčitých tvarů slovesných v každém ze sledovaných jazyků. Získaná data sloužila k typologické klasifikaci zaměřené na neurčité tvary slovesné jako sekundární predikáty. Z analýzy také nepřímo vyplývají různé frekvence jednotlivých tvarů a vzájemná konkurence různých prostředků v jazyce. V češtině můžeme pozorovat obecně silnou tendenci vyjádřit druhé sdělení ve větě pomocí určitého tvaru slovesného ve větné konstrukci. Z neurčitých tvarů slovesných se aktivně používají příčestí a verbální substantiva, tedy tvary, které svou formou zapadají do stávajících slovnědruhových paradigmat. Díky své flexivnosti explicitně vyjadřují syntaktické vztahy. Čeština využívá možnosti vyjádřit sekundární predikaci pomocí prostředků, které nejsou v rozporu s morfologickými zákonitostmi flexivního typu. Ruština využívá aktivně všechny neurčité tvary slovesné....
|
|
|
Restrikce tvoření přechodníku přítomného ve spisovné ruštině v kodifikaci a úzu
Beňovský, Jan ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem restrikcí přechodníku přítomného v současném ruském jazyce. V první části jsou nastíněna teoretická východiska problematiky přechodníku v ruském jazyce, jeho vznik a diachronní vývoj. V druhé části jsou zpracovány základní gramatické příručky ilustrující kodifikaci restrikcí přechodníku přítomného v průběhu 20. a na začátku 21. století. Pro doplnění jsou zpracovány i gramatiky Lomonosova, Greče a Vostokova, které dokreslují stav kodifikace v předcházejícím období. Na základě teoretických poznatků a údajů z gramatik byly vybrány nejčastěji zakazované přechodníkové tvary, které byly následně podrobeny korpusové analýze. Cílem analýzy korpusu bylo ověření skutečného stavu používání zakazovaných tvarů přechodníků přítomných v literárních textech. klíčová slova: morfologie; ruština; přechodník; kodifikace; úzus; korpus
|
|
|
Český překlad ruských transgresiv v krásné literatuře
Ponomareva, Varvara ; Ivanovová, Darina (vedoucí práce) ; Hasil, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi překladu ruského přechodníku a ruského přechodníkového obratu do češtiny. Cílem je zjistit frekvenci použití přechodníků a jiných jazykových prostředků v českých překladech transgresiv z ruské krásné literatury; zjistit, zda volbou jiných prostředků než přechodníků dojde v překladu k přesnému vyjádření autorova záměru; dojít ke zjištění nejvhodnějších a nejméně vhodných možností překladu ruského přechodníku.
|
|
|
English participial clauses and their Czech translation counterparts
Mašková, Martina ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Šaldová, Pavlína (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat a popsat české překladové protějšky anglických polovětných konstrukcí tvořených přítomným participiem nebo participiem perfekta, a to ve funkci postmodifikátoru a příslovečného určení. Ačkoliv v češtině existuje formální protějšek anglického participia - přechodník - je tento tvar považován za velmi příznakový a archaický. Na základě analýzy 210 vět excerpovaných ze tří děl současné americké beletrie popisuje práce pravidelné postupy, jichž se využívá při překladu zmiňovaných forem do češtiny. Potvrdila se zjištění předchozích studií, že zatímco angličtina upřednostňuje nominální a verbo-nominální způsoby vyjadřování, čeština spoléhá spíše na vyjadřování slovesné. Mezi překladovými protějšky převládají divergentní způsoby překladu, zejména finitní věty souřadně spojené s protějškem anglické věty hlavní. Ačkoli je překlad participia určitým tvarem slovesným explicitnější, koordinace obou vět v češtině umožňuje zachování vágnosti sémantického vztahu mezi nimi, typického pro participiální polovětné konstrukce. Klíčová slova: participium, participiální věta, polovětná konstrukce, přechodník, postmodifikátor, přívlastek, adverbiale, příslovečné určení, překladové protějšky
|
|
|
Přechodníkové vazby v češtině a v ruštině
Yakushkina, Daria ; Hasil, Jiří (vedoucí práce) ; Adamovičová, Ana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá přechodníkovými vazbami v češtině a v ruštině, zaměřuje se na jejich komparaci v obou jazycích. Cílem je najít společné rysy a rozdíly v základní terminologii, v tvoření a ve frekvenci výskytu přechodníků a přechodníkových vazeb v ruštině a v češtině. Ukázat hlavní způsoby jejich překladu z ruštiny do češtiny.
|
|
|
Přechodníkové konstrukce v barokních textech
KAMENÍK, Josef
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu přechodníků doby barokní. Na základě pěti gramatických spisů z daného historického období je sledována předpokládaná dobová norma vztahující se k transgresivům a její teoretická reflexe. Tyto poznatky jsou posléze komparovány s materiálem excerpovaným z děl, která datem svého vzniku odpovídají baroknímu období. Nejstarší z těchto učených spisů je "Mappa katolická" od Jiřího Plachého, následují "Kronika klattovská" sepsaná Janem Floriánem Hammerschmidem a pozdně barokní polemika "Obzvláštné pravdy náboženství katholického" z pera Jana Hubálka. Přechodníky jsou v této práci zkoumány po stránce fonetické i tvaroslovné, leč největší důraz je kladen na problematické aspekty přechodníkových konstrukcí, totiž na rodovou kongruenci, vid zdrojového slovesa a vlastní význam transgresivů derivovaný z původních participií. Vedle snahy popsat co možná nejpřesněji stav barokních přechodníků a jejich užívání v dobové literatuře si tato diplomová práce klade za cíl přispět k poznání vývojové tendence transgresivních konstrukcí, na jejímž konci stojí současné skomírání těchto tvarů.
|
host ::
RSS.